Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
otulaÚčastník
Ono by stačilo, aby fungovaly zdejší přílohy (možná už fungují, dlouho jsem to již nezkoušel, protože každý pokus končil fiaskem). Schválně to vyzkouším znovu v tomto příspěvku… Hm, takže:
Nastala chyba!Není možno přistoupit k adresáři s přílohami!
otulaÚčastníkPozor, letecká pošta není zrovna nejlepší úložiště, protože tam obsah zůstává jen 2 týdny.
Ono zrovna nefungovalo ulozisko.sk, které rád používám. Ale připojil jsem i slovní popis, takže to tak moc nevadí
otulaÚčastníkAno, použije se obdélník přes celou stranu včetně spadávky. A ideální je nevkládat to do přímo stránek, ale nastavit si to ve vzorových stránkách.
otulaÚčastníkMyslím, že máš pravdu v tom, že tam rozdíl není, přičemž z principu by být podle mne měl.
otulaÚčastníkOptické okraje by měly být takové, že nejsou zarovnány fyzicky, ale opticky – tedy, že působí pro oko zarovnaněji, než když jsou zarovnány přesně na okraje znaků
otulaÚčastníkVlki, děkuji za radu! Člověk se pořád učí 🙂
otulaÚčastníkNa záložce text je výběr řádkování – z něj vyber možnost zarovnat k pomocné mřížce (ta je bez možnosti výběru pouze právě účaří). Nastavit mřížku účaří lze v nastavení ve vodítkách 🙂Obtékání se chová ve Scribu divně, dokáže pod vodorovným rámečkem ponechat jedno slovo z dalšího řádku a zbytek odhodit do dalšího sloupce, vadí mi i to, že u spodního okraje rámce vyžaduje nesmyslně velkou vertikální mezeru...Jak je dělaná MFD, to vůbec netuším, neb tento bulvární plátek Agrofertu nečtu 🙂 Ale vídám tento způsob v různých časopisech a líbí se mi asi nejvíc. Působí pěkně učesaně a zarovnaně, ačkoliv paradoxně právě text zarovnaný není, jenže oko asi více vnímá ten rozdíl mezi bílým pozadím a tím, co na něm je. Pokud by chtěl člověk opticky zarovnávat samotný text, měl by problém i s jakýmikoli dalšími rámečky, protože by s nimi musel zasahovat do meziodstavcových mezer, tyto by tím pádem musely být předimenzované, aby do nich bylo možno zasahovat, a celé by se to tím rozbilo. No a pro realizaci je potom dle mého názoru nejpraktičtější právě kombinace obou způsobů, jak jsem uvedl výše: klasické mezisloupcové mezery pro standardní rámce, padding pro ty doplňkové, které jsou dle vkusu podbarvené či orámečkované...
otulaÚčastníkMně osobně se nejvíc líbí tento způsob, běžně používaný v časopisech: http://leteckaposta.cz/420337172 – normální textové rámce nemají padding, ale klasické mezery mezi sloupci, barevný rámeček v šířce běžného sloupce padding používá.A ještě mám připomínku, kterou jsem u novin přehlédnul, ale tady mne praštila do očí: doporučuji používat řádkový rejstřík. Sice to občas značně komplikuje život, ale výsledek vypadá nesrovnatelně lépe.PS: není octavec, ale odstavec 😉
otulaÚčastníkPěkná hromádka novin 🙂
otulaÚčastníkKlidně na to mrknu ve chvilích, kdy budu mít trochu času.
otulaÚčastníkOno je to ale na logicky jediném správném místě, protože se to týká právě a pouze toho aktuálně exportovaného PDF – prostě otevřu dialog pro export a nastavím vše pro dané PDF. Jsou to věci, které se samotného dokumentu .sla netýkají.
otulaÚčastníkJe to v tom dialogu, který se zobrazí při exportu do PDF.
otulaÚčastníkOno je to zvláštní, protože Scribus při exportu použitá písma automaticky vkládá. Zkontrolovat a také změnit vkládání písem lze v dialogu pro export na druhé záložce (Písma). V případě, že má tiskárna s vloženým písmem problém, zkusil bych font přesunout do fontů pro obrys, ačkoliv je to na úkor výsledné kvality písma (pokud se od doby, co jsem tento problém řešil, nezměnil algoritmus převodu písma na obrys k lepšímu).
otulaÚčastníkTu radu jsem zde před časem sám obdržel 🙂 Aspoň, že pomohla 🙂
otulaÚčastníkSchválně jsem teď zkusil porovnat tiskové výstupy jednotlivých černých, a ta cool black mi vycházela jako nejčernější, zatímco obyčejná black má do černé daleko…
-
AutorPříspěvky