Návod na instalaci LinKonto

1. Instalace prostředí DOS

Přostředí DOSu není přímo kompatibilní s Linuxem, proto je nutné jej emulovat. V emulátoru je pak třeba spustit opravdový DOS (např. FreeDOS, PC DOS nebo DR DOS). Existuje více způsobů, jak DOSové prostředí emulovat:

2. Zprovoznění programu LinKonto

Instalace je velmi jednoduchá. Z internetové stránky projektu získáme soubor linkonto.15.zip. Ten uložíme do adresáře, který představuje pro náš emulátor disk C: (např. .dosemu/drives/c pro dosemu). Následně jej rozbalíme (např. příkazem unzip linkonto.15.zip). Soubory programu LinKonto se tak objeví v podadresáři LINKONTO.15. Po spuštění DOSu to bude adresář C:\LINKONTO.15, do kterého se přesuneme příkazem cd LINKONTO.15. Účetní program potom spustíme příkazem _KONTO15.BAT.

Po spuštění uvidíme uvítací obrazovku mimo jiné s informací, že jde o svobodný (free) software. Datum potvrdíme klávesou Enter a dostaneme se k výběru uživatelů. Na začátku existují dva. Jeden se jmenuje Jedna, druhý pak Jiný, přičemž oba mají přístup ke všem agendám programu. Ani jeden z nich ale nemá nastavené heslo, takže výzvu k jeho zadání můžeme přejít stisknutím klávesy Enter. Dál už lze s programem pracovat stejně jako v DOSu dle přiložené dokumentace.

Zprovoznění DOSEMU 1.2.x

Dosemu řady 1.2 spouští emulaci DOSu přímo v okně terminálu, v němž samo běží. To není pro aplikace typu LinKonto ideální. Lze jej proto doporučit jen na starších distribucích nebo tam, kde z jiného důvodu není k dispozici novější verze.

K dosemu bývá často dodáván FreeDOS. Instalace obou je poměrně jednoduchá, neboť ve většině rozšířených linuxových distribucí jsou dostupné v podobě balíčků. Jejich jména v Mandrivě 2007 jsou dosemu a dosemu-freedos. Pro běh dosemu byla ještě potřebná knihovna libsvgalib1.

Tím by měla být instalace dokončena. Emulátor spustíme zadáním příkazu dosemu v příkazové řádce. Při prvním spuštění započne automatická konfigurace. Nejprve jsme dotázáni na umístění adresáře, ve kterém se nachází DOS (předpokládá se /usr/share/dosemu/freedos). Další otázku potvrdíme klávesou Enter a dosemu nainstaluje FreeDOS do našeho domovského adresáře (resp. zvoleného podadresáře).

Dále jsme informováni o vytvoření adresáře .dosemu v našem domovském adresáři. V něm se náchází mimo jiné i adresář drives, který obsahuje podadresáře reprezentující jednotlivé dosové disky (c, d, …) C je přitom definováno jako odkaz na podadresář dosemu/freedos/ v domovském adresáři. Nejpohodlnější bude pracovat právě s ním. Je to kopie FreeDOSu z adresáře /usr/share/dosemu/freedos a můžeme ji libovolně měnit. Navíc LinKonto je přednastaveno právě tak, že hledá své soubory na disku C:.

Informaci potvrdíme klávesou Enter. Následuje seznámení s licencí, kterou je třeba potvrdit zadáním yes a Enter. Pak už je spuštěn samotný FreeDOS, který se ohlásí (po úvodních hláškách) promptem C:\>. Nyní můžeme vkládat klasické dosové příkazy jako DIR, MD, … FreeDOS ale umí také některé unixové příkazy (ls, mkdir, …), doplňování tabulátorem apod. Ukončíme jej příkazem exitemu.

Vedle úvodních nastavení je třeba zajistit také parametry pro bezproblémový běh LinKonta. Nejprve zvýšíme počet souborů, které lze mít v DOSu současně otevřené. Dosáhneme toho editací souboru dosemu/freedos/config.sys. V řádku files= nastavíme hodnotu na 150.

Dalším důležitým parametrem je rozlišení obrazu. Prostředí DOS bývalo provozováno téměř výhradně na obrazovkách s 80 sloupci a 25 řádky dle vzoru původních IBM PC. S tím není problém, pokud dosemu spouštíte na virtuální konzoli (např. Ctrl+Alt+F1) bez frame bufferu. Problémy ale bývají s emulátory terminálu v grafickém prostředí. Jejich velikost lze naštěstí snadno nastavit. V případě konsole toho dosáhneme pomocí nabídky Nastavení -> Velikost.

Nakonec nastavíme správné kódování češtiny a parametry tiskárny. Obojí dosáhneme úpravou souboru /etc/dosemu.conf. Aby se znaky s diakritikou zobrazovaly správně, musíme dosemu sdělit, jaké kódování používá terminál a jaké aplikace v DOSu. Pokud máme terminál (resp. celý Linux) v kódování ISO-8859-2, nastavíme $_term_char_set = "latin2". LinKonto používá kódovou stránku 895 (čeština Kamenických), takže zadáme $_internal_char_set = "cp895".

V některých případech dochází i přes tato nastavení k nestandardnímu chování klávesnice. Nejdou například vkládat číslice ani pomocí numerického bloku, ani přes Shift a horní řadu alfanumerických kláves. V tomto případě pomáhá přepnutí klávesnice na úrovni Linuxu na anglickou a následně psaní číslic se Shiftem v alfanumerickém bloku.

Dosemu umí využívat tiskáren nadefinovaných tiskovým serverem CUPS. V tom případě nastavíme řádek $_printer = "JMENO_TISKARNY", kde místo JMENO_TISKARNY zadáme jméno tiskárny nastavené v CUPSu. V případě jeho použití je třeba nastavit také $_printer_command = "lpr -l". Pokud vaše tiskárna obsahuje vnitřní písma, nastavte její výstupní font na PC Latin 2 nebo Kamenických. Jinak doporučuji tisk bez češtiny.

Zprovoznění DOSEMU 1.4.x

Od verze 1.4 spouští Dosemu emulaci DOSu v samostatném okně, nikoli v okně terminálu, v němž samo běží. Tato vlastnost je vhodná, protože zabraňuje tomu, aby okno terminálu odchytávalo některé stisknuté klávesy v domnění, že jsou určeny jemu.

Dosemu 1.4.0 je ke stažení na stránkách projektu. Dobrou volbou pro distribuce založené na RPM je balíček dosemu-1.4.0-1.i386.rpm, který vedle Dosemu obsahuje i předinstalovaný FreeDOS. Balíček nainstalujeme příslušném nástrojem dané distribuce (yum, urpmi, rpm, …)

Vlastní emulátor spustíme zadáním příkazu dosemu v příkazové řádce. Při prvním spuštění vytvoří konfigurace a nainstaluje se FreeDOS do našeho domovského adresáře (resp. podadresáře .dosemu). V adresáři .dosemu se náchází mimo jiné i adresář drives, který obsahuje podadresáře reprezentující jednotlivé dosové disky (c, d, …) C je již zmíněná kopie FreeDOSu ze systémového adresáře /usr/share/dosemu/freedos a můžeme ji libovolně měnit.

Pak už je spuštěn samotný FreeDOS, který se ohlásí (po úvodních hláškách) promptem C:\>. Nyní můžeme vkládat klasické dosové příkazy jako DIR, MD, … FreeDOS ale umí také některé unixové příkazy (ls, mkdir, …), doplňování tabulátorem apod. Ukončíme jej příkazem exitemu nebo kombinací kláves Ctrl+Alt+PgDn.

Vedle úvodních nastavení Dosemu je třeba zajistit také parametry pro bezproblémový běh LinKonta. Jde především o správné kódování češtiny a parametry tiskárny. Obojí dosáhneme úpravou souboru /etc/dosemu/dosemu.conf. Aby se znaky s diakritikou zobrazovaly správně, musíme Dosemu sdělit, jaké kódování používá náš operační systém a jaké aplikace v DOSu. Pokud provozujeme Linux v kódování ISO-8859-2, nastavíme $_external_char_set = "iso8859-2" (v přpípadě Unicode by to bylo „utf8“). LinKonto používá kódovou stránku 895 (čeština Kamenických), takže zadáme $_internal_char_set = "cp895". Nakonec je třeba zvolit rozložení klávesnice. Spouštěcí skript LinKonta zapíná češtinu, která očekává americkou klávesnici. Proto v dosemu.conf nastavíme $_layout = "us".

Dosemu umí využívat tiskáren nadefinovaných tiskovým serverem CUPS. Různým portům (LPT) lze přitom přiřadit různé tiskárny (včetně USB, síťových apod.) K nastavení první tiskárny (LPT1) stačí do /etc/dosemu/dosemu.conf vložit řádek řádek $_lpt1 = "lpr -l -P JMENO_TISKARNY", kde místo JMENO_TISKARNY zadáme skutečné jméno tiskárny definované v CUPSu. Pokud vaše tiskárna obsahuje vnitřní písma, nastavte její výstupní font na PC Latin 2 nebo Kamenických. Jinak je doporučeno v LinKontu používat tisk bez češtiny.