Dokončili jsme projekt, na jehož realizaci jsme získali grant. Výstupem je PDF metodika pro úřady, jak zavádět open source.
Komu je brožura určena a proč vznikla
PDF brožura je určena primárně vedoucím IT oddělení a manažerům, kteří mají vliv na nákup softwaru. Vysvětluje charakteristické vlastnosti open-source softwaru, okolnosti jeho pořízení a nasazení. Zabývá se častými předsudky nebo obavami, dokládá na příkladech z praxe výhodnost open source. Zdůrazňuje výhody otevřených formátů jako OpenDocument Format a nezávislost na jednom výrobci.
Šiřte ji a posílejte na úřady
Vyzýváme všechny podporovatele open source, aby tento dokument poslali svému obecnímu úřadu, řediteli školy nebo vedoucímu IT odboru nemocnice, stavebního úřadu nebo jakéhokoliv úřadu místní správy a samosprávy. Využijte jej pro šíření informací o open source. Odkazujte na tento článek, kde jsou základní informace o dokumentu a odkaz na stažení.
Potřebujeme zpětnou vazbu!
Cílem aktivit Liberixu a mnoha dalších lidí je zavádění open-source softwaru na úřady, do škol a jinam, kde najde své uplatnění. K tomu jsou potřeba informace a zpětná vazba těch, kdo se softwarem přicházejí do kontaktu. Prosíme tedy, abyste po stažení a přečtení brožury vyplnili dotazníkový formulář. Pomůže nám získat cenné informace a připravit další cíle.
Není to jen naše práce
Vznik této metodiky byl finančně podpořen Nadačním fondem Otakara Motejla, děkujeme!
Taktéž děkujeme společnostem QCM, s.r.o., a CCB, s.r.o. za vstřícnost v případě použití materiálů z webů LinuxEXPRES a OpenOffice.cz.
Děkujeme všem fanouškům a podporovatelům, kteří nám důvěřují.
Zaujimavy prehladovy material, urcite je to prinosom pre propagaciu
open source v sukromnych, verejnych aj statnych organizaciach nielen v Cechach ale aj na Slovensku.
Nad cim som sa trochu pozastavil su dve veci:
1. poradie, v ktorom dali jednotlive distribucie:
Ubuntu,Fedora a Rhel, openSuse, Debian, android
hmm podla akych kriterii asi… jeden by mozno zvolil abecedne poradi,
napriklad, aby text nevyznieval zaujato a tendencne …
2. WordPress… osobne nic proti nemu nemam, ale priklad stranky, ktory si
zvolili, http://www.blansko.cz/ je z pohladu http://validator.w3.org
vykazuje 30 Errors, 1 warning(s). Kaskadne styly nevynimajuc: validacna
stranka http://jigsaw.w3.org/css-validator/ ukazuje pre
http://www.blansko.cz/ 669 chyb a 464 upozorneni…
http://wordpress.org/ … 10 Errors, 2 warning(s) zeby kovacova kobyla? 🙂
Okrem ineho, http://www.bratislava.sk je mozno svetovy unikat v tom, ze stranka
je bez chyb, ako kaskadnych stylov tak kodu stranky.
S pozdravom vela uspechov vo voasom snazeni, drzim Vam palce 🙂
Dano
Cokoliv, co i jen trochu zlevní provoz státní zprávy, škol, podniků i zmenší výdaje jednotlivců, může, při rozumném uvažování vrátit finance do dalšího vylepšení toho co všichni potřebují. Dále více systémů paralelně podněcuje myšlení a prohlubuje znalosti. To sekundárně posiluje pozici uživatele např. na pracovním trhu. Liberix tu nabízí mnohem, mnohem víc, než pouhý software.
Jen je to potřeba nepřehlížet a chce to i osobní odvahu lidí, říci, i proti zaběhlým zvykům, ne, znám jiné, lepší a rychlejší řešení, za polovinu času zvládnu dvojnásobek. V podstatě se Liberix velmi snaží udělat z ovčana občana. Pokud je ochoten na sobě pracovat. Za to patří Liberixu můj obdiv a podpora.
Při posuzování nasazení svobodného a open-source softwaru je vždy třeba zvažovat veškerá pro a proti a být připraven. Jakmile se jednou naskočí do rozjetého vlaku, mnohdy bývá obtížná cesta zpět. A platí to i naopak.
Je třeba mít na paměti, že svobodný soft není všespasitelný, je to pořád jen software vytvořený šlověkem. Je třeba zhodnotit a zvážit účel a podle toho vybrat odpovídající softwarové vybavení.
Každopádně samotná podstata věci, myšlenka svobodného softwaru, je obrovským přínosem a pojmy jako otevřenost, standardizace atd. jsou v každém případě příslibem (ale na penetraci uzavřeného softu ne vždy jistotou) značné úspory peněz a zjednodušení věcí.
Je to fajn, ale v zasade v Linux svete neexistuje funkcionalita AD ve smyslu aplikace/sprava politik/uzivatelu. Ano, je tu jisty naznak u IPA u RedHatu, ale to je teprve začátek…
Omlouvám se, ale když čtu tuto brožuru, chybí mi tam zcela elementární věc (nebo jsem ji přehlédl) a to – *veškerý* software hrazený z veřejných prostředků, by měl být (a ve světě příklady jsou) ideálně ve formě otevřeného kódu. Na to pak navázat odstavce o výhodách otevřeného kódu, lock-inu vendora, atd.
Toto je nutná zásada k tomu, aby veřejná správa prostředky ušetřila a nebyla fixována na uzavřené technologie, vývoj (firmy) a formáty.
Zdravim,
diky za prirucku.. prozatim jsem ji proletl jen zbezne a rikam si, necham autorum komentar v tom jejich dotazniku.. ale tam zadne pole pro komentare neni?! nebo jsem ho prehledl?
neomezoval bych se na urady, ale premyslel taky o skolach a univerzitach, tam jsou finance asi jeste palcivejsi problem..
nenasel jsem (pouze jsem brozuru zbezne prolistoval) reseni pro knihovny.. napr. Narodni Technicka Knihovna provozuje svuj katalog na systemu vufind
Velice pěkně a srozumitelně napsaný návod, jak se zbavit závislosti na jedné obchodní (komerční) firmě. Precizně a do hloubky popsány výhody používání otevřených formátů a standardů pro státní a obecnou správu.
Toto by mělo být na školení všech nových pracovníků státní a obecní správy (jsou povinná).
Pak by byla vyřešena i digitalizace soudnictví, kdy například rozsudek je napsán ve wordu, pak vytištěn a pak se digitalizuje skenováním do .jpg nebo .pdf formátu. Pokud se nad tím pozastavíme tak je z digitálního formátu (dokument.docx) vytištěn na papír rozsudek a tento je pak digitalizován! Pro názornost (a státní úředníky):
1. Vytvoření dokumentu v openoffice / libre office (WRITER) v otevřeném formátu dokumentů (proti zneužití zamknout jen pro čtení)
2. Vytištění rozsudku – pro zveřejnění není třeba
3. Digitalizace skenováním – naprosto nepotřebné, proč to?